Čím drží dlouhodobé vztahy pohromadě?

K čemu by se dalo přirovnat budování dlouhodobého vztahu? Třeba ke skládání barevné mozaiky. Každý den přináší nové střípky – drobné radosti, velké frustrace, tiché porozumění i bouřlivé výměny názorů. Ale co drží všechny ty kousky pohromadě, aby se z nich nestala jen hromada střepů? Je to respekt. Existuje mezi dvěma lidmi jako něco velmi nenápadného, neuchopitelného, avšak neustále přítomného.

Je to uznání, že ten druhý je samostatná bytost se svými vlastními myšlenkami, pocity a potřebami – i když se zrovna neshodují s těmi našimi. Slovo respekt vychází z lastinského respicere = ohlížet se na něco,  je tedy o vztahu mezi lidmi, kteří se navzájem dobře znají a uznávají vzájemnou jedinečnost, na kterou umí brát ohled, aniž by se snažili druhého přizpůsobit vlastním představám a využívali k tomu psychického nebo fyzického nátlaku. 

Respekt je o uznání hranic. Každý z nás má své limity, věci, přes které nejede vlak. Respektující partner tyto hranice nejen zná, ale i ctí. Nevynucuje si věci, na které ten druhý není připravený a nezesměšňuje jeho obavy nebo nejistoty. Může jej inspirovat, může s ním diskutovat, může jej podpořit, když váhá. Nikdy ho však nebude vydírat ani ponižovat, aby nakonec dosáhl svého. Je to o vytváření bezpečného prostoru, kde se oba cítíte přijati takoví, jací jste. A platí to stejně tak pro muže, jako pro ženy. 

Respekt není samozřejmost, je hodně o umění naslouchat. Zkuste si představit, že mluvíte o něčem, co je pro vás důležité a váš partner jen znuděně přikyvuje a pohledem neustále těká k obrazovce telefonu. Cítíte se slyšeni? Vnímáni? Cítíte se pro něj důležití? Pravděpodobně ne. Respekt znamená poskytovat druhému prostor pro vyjádření, aktivně naslouchat, snažit se pochopit odlišný pohled na věc, i když to vy sami máte trochu jinak. Je to projev zvědavosti k jeho vnitřnímu světu. 

Umíte respekt poskytnout? Zkuste si hned dneska malé cvičení. Až vám začne partner, ale klidně i dítě nebo kolega v práci něco vyprávět, zkuste mu věnovat svou maximální pozornost po celou dobu, co bude mluvit. Navažte oční kontakt, pokyvujte hlavou a nechte tentokrát stranou své otázky, hodnotící komentáře a udržte na uzdě i touhu navázat úžasným povídáním o sobě. Prostě nechte vyznít jen jeho sdělení. Bude mu to moc příjemné. Tohle je respekt. A všímejte si, jestli se i vám od lidí z okolí občas dostává stejné pocty. 

Respekt se projevuje i v maličkostech. V tom, jak o sobě vzájemně mluvíte před ostatními. V tom, jak se k sobě chováte, když jste unavení nebo ve stresu. V tom, že si vážíte času a energie toho druhého. Jsou to tyhle drobné projevy úcty, které den za dnem, kousek po kousku, lepí pevné základy vašeho krásného vztahu.

Co se stane, když respekt vyprchá? Mozaika se začne drolit. Objeví se pocity nedocenění, zlosti a odcizení. Komunikace se stane bojištěm a místo podpory nastoupí kritika. Vplíží se opatrnost v projevu vlastních potřeb, bezpečí vystřídá ohrožení a už to jede z kopce. 

Proto, když se pouštíte do dobrodružství seznamování a budování vztahu, nezapomeňte na ten tichý, ale klíčově důležitý prvek – vzájemný respekt. Pěstujte ho, chraňte a neberte ho jako samozřejmost. Protože právě on je tím lepidlem, které udrží vaši mozaiku celistvou, krásnou a obdivuhodnou i po mnoha letech.

Je tohle to, co potřebujete? V tom případě SEE YA!